Dlouho jsme projížděli kolem a vyhýbali se tomuhle městu, ač neradi. A mně se nakonec to malé vnitroměsto, s ukrytou pestrou, pro nás tak moravsko-maďarsky intermezziální, zalíbilo, stejně jako je mi tak blízká slovenština – měkká, hebká v ženských ústech, a patriotsky silná v těch mužských.
jako bych to viděl: vysílá studio Bratislava
Na té maďarské kultuře i povaze je něco neuchopitelně energického, divokého a svérázného. Jsou za tím salámy, čabajky, paprika nebo víno zvané Býčí krev. A jsou Maďarky sladké díky Tokajskému vínu a v očích mají břit z ostrého koření? A jaká je historie? Dnešní Budapešť upadá do kosmopolitní globální univerzálnosti – ale jsou zde střípky té vášně, která jim nespoutaně koluje v žilách.
– noční pohled na Prahu
trochu ameriky ve spreji – vlastně v papírovém kelímku a s plastovým příborem…
je toho trochu víc, co jsem zažil a tak je to popsáno zde…
hodně diskusí na téma rasismu v Africe od kypré Afroameričanky s namalovanými rty, živou gestikulací a energickým projevem… a také němec, vášnivě zastávající svůj germánský původ… a výčepní, starý rocker hulící marihuanu… a posedávající ztroskotanci a lidé vyhoštění z unifikovaného a unijního světa… za sebe: pivo dobré a levné a hlavně jsem poznal, o čem v bavorsku diskutuje sprostý lid, „Scheisse!!!“…
Za pět let se tohle místo změnilo. Lidé jsou méně přívětiví, je tu pořád mnoho turistů, ale mnohem víc je tu globální tretkové masáže. Ceny vyšší. A nezanedbatelný nárůst imigrantů – jsou nejen v centru, ale i na periferiích a různé propojení barev a kultur se promítá na zanedbanosti typicky anglických domků, promítá se do výkladních skříní obchodů a změny kultury. Tou nejviditelnější je špína, zápach a všudepronikající nepořádek. Ne jen v centru, ne jen na periferiích, prostě všude, kam jsem se podíval – ulice čtvrtí, parky, dopravní prostředky všeho druhu, restaurace, hospody, obchody, zákoutí. Je to neudržitelné. Chápu, že řešení se snaží mít ve volebních programech před volbami v příštím týdnu všechny strany. Ale pozitivum – během této cesty se narodila princezna. Kéž by měla pěknou budoucnost, a kéž by britské království nalezlo cestu nejen moderní, ale také v zachování hodnot a tradic. Zatím to vypadá jako velká loď plující setrvačností do stále větší mlhy.
kompletní stránka je tady: Londýn 2015
Nejnovější komentáře