cestování a výpravy po zemích, městech, vodách pod plachtami i s pádlem v ruce, lukostřelba a jiné aktivity

Brusel 28.6.-2.7.2010

euroměsto

Když pominu ty lákavé čokoládové fontány a vůni vaflí a cukrovinek, tak by to bylo na první pohled obyčejné město, za sebe bych řekl horší zmenšenina Prahy. Ale je zde čůrací panáček Manneken Pis, kterého musí vidět každý turista (feministky a rovnostáři se můžou zajít podívat na Jaenneke Pis – holčičku, co taky moc hezky čůrá), potom také Katedrála svatého Michaela archanděla a svaté Guduly – mimochodem fakt hezká, totéž se dá říct o radnici a pro modernisty je zde Atomium, což je také přes padesát let staré. To by bylo tak všechno. Doporučuji jiná lákadla – kávu a cukrovinky; užít si té vůně a místnímu sklonu k užívání potěšení, v sladkém teplém odpoledni na terásce nebo předzahrádce ochutnávat vafle, světlou i tmavou čokoládu, pralinky a další dobroty. Jakmile je přeslazeno, tak se přemístit do hospůdky a pro změnu popíjet místní různé druhy piva, ale pozor, jsou silná, i když tedy – dobrá. Co se mi líbilo nejvíc, to jsou pouliční muzikanti. Ač jsem jich zažil na různých místech mnoho, tak tady se mi tak hezky do tohohle města hodili, až jsem zapomněl na to, že je zde největší trafika na světě pro ty hromady europoslanců, poslíčků a euroblonďatých kariérních povolných slečen – těch, se kterými jsem kdy do Bruselu letěl, a z kterých těží evropské letecké linky. (Poznáte je: europoslanec je v košili, ze které čouhá pas a má přes ruku přehozené sako, ve výjimečném případě tašku nebo kufřík; euroslečna má sukni, vysoké podpatky, světlou poloprůhlednou košili nebo halenku, je namalovaná a učesaná podle euročasopisu a také se tak tváří). To jsem odbočil – zdejším muzikanti jsou milí, nevtíraví a hrají v podvečer příjemné a pohodové písně. Pak znějí zvony – hutně a jímavě. Pokud se chcete dostat z této dojímající nálady, jsou zde všude komiksové figury – na domech, na zídkách, nárožích a ohradách. A je fajn zajít si ke kanálu (na tomu na ulici, ale plavebnímu) Willebroekse Vaart, kde jsou můstky a lodě a nábřeží, které ukazuje i jinou, než turistickou podobu města (byť trochu nudnou). Vánek od řeky, vůně pralinek a chuť piva – v uličkách a místech se sluncem nad těmi několika parky a nad věžemi radnice a katedrály, to je Brusel. A mimochodem, místní jsou nám Čechům docela dost podobní.