43,22km
Co s načatým odpolednem? Projet se podél Dunaje! Proč podél, když se dá vyjet až do kopců vysoko nad širokým tokem? Když už mi nezbývá čas na jiný trénink. Bylo po čtvrté, když jsem vyjel, po několika kilometrech to tedy zalomil vzhůru. Docela drsné stoupání, naštěstí jsem mohl pozorovat divoce meandrující prudce se valící říčku. A podél cesty první špinavé podběly a také v keřících mezi sněhem vyrašelé sněženky. Jenže i když bylo hezky, tak cesta pořád stoupala… Vlastně stoupala 18km skrze původní vesničky v novém moderním hávu, staré mlýny a pily tam byly ztracené a utopené v korytě potoku. Na stráních se pásly krávy a statky měly automaty na mléko. Míjelo mne dost aut, ale celou cestu jsem měl pocit, že nespěchají, řidiči mě vnímali a zpomalovali a dávali mi dost místa k jízdě, hrozně mě těšilo, že to tak mají. 
Konečně Frostmühle, ale kupodivu to nebyl nejvyšší vrchol, to mě čekalo až za Brennbergem, tam už byla docela zima, proto tam měli v pastoušce nemocnici, odtud se cesta lámala dolů s prudkými sjezdy a stejně prudkými výjezdy, ale těch 10km bylo spíš prudce dolů – brzdil jsem, abych ledovým vzduchem neomrzl – kolem byly zbytky závějí, takže jsem nepřekročil 60km/h, i tak jsem měl prokřehlé ruce a ledovou deku z potu na prsou. Těšil jsem se zpátky k Dunaji a na 30-tém kilometru jsem se dočkal. Teď jsem jel soumrakem podél řeky, pod Valhallou, až zpátky do Donaustauf. Zmrzlý, spokojený.
Nejnovější komentáře